Obchodní právo | Ochrana podnikatelů a spotřebitelů

Obdrželi jste fakturu za službu, kterou jste si nikdy neobjednali? Dodavatel požaduje zaplacení za údajné prodloužení smlouvy, zveřejnění firemních údajů v internetovém katalogu nebo poskytnutí reklamních služeb, o které jste neměli zájem?

Podobné situace nejsou v podnikatelské praxi výjimečné. Některé společnosti rozesílají faktury s odkazem na údajně uzavřenou smlouvu, telefonickou objednávku nebo automatické prodloužení služby. Následně mohou požadovat úhradu, účtovat smluvní sankce či předávat údajné pohledávky inkasním společnostem.

Základní právní pravidlo je přitom jednoduché: samotné vystavení faktury nezakládá povinnost jejího příjemce zaplatit.

1. Faktura není důkazem o uzavření smlouvy

Faktura představuje především účetní, případně daňový doklad. Sama o sobě však zpravidla neprokazuje existenci smluvního vztahu ani vznik povinnosti k úhradě požadované částky.

Podle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniká smlouva na základě dohody smluvních stran o jejím obsahu.

K uzavření smlouvy přitom nemusí vždy dojít písemně. Smluvní vztah může vzniknout také ústně, elektronicky nebo za určitých okolností konkludentním jednáním.

Rozhodující proto není pouze otázka, zda existuje podepsaná smlouva, ale zda lze prokázat právně relevantní souhlas s konkrétním plněním.

Pokud dodavatel tvrdí, že mu vzniklo právo na zaplacení, musí být schopen v případném soudním řízení doložit skutečnosti, ze kterých svůj nárok dovozuje.

2. Neobjednané služby a praktiky katalogových společností

Zvláštní kategorii představují faktury za údajné zveřejnění podnikatele v internetovém katalogu, registru firem nebo reklamní databázi.

Podnikatel může například obdržet dokument, který svým vzhledem připomíná úřední formulář, výzvu k aktualizaci údajů nebo běžnou fakturu.

Teprve z drobného textu nebo obchodních podmínek může vyplynout, že podpisem dokumentu údajně objednává placenou službu na několik let.

V některých případech se společnosti odvolávají na telefonickou komunikaci, během níž mělo dojít k uzavření smlouvy.

Takové situace je nutné posuzovat individuálně.

Významné je zejména to, jakým způsobem byla nabídka prezentována, zda byly smluvní podmínky dostatečně určité a srozumitelné a zda druhá strana skutečně projevila vůli uzavřít úplatnou smlouvu.

Pokud bylo právní jednání vyvoláno omylem nebo lstivým jednáním, může přicházet v úvahu jeho napadení podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 583 a násl.

Ani podpis dokumentu tedy nemusí za všech okolností znamenat, že požadovaná částka je oprávněná.

3. Znamená mlčení nebo nečinnost souhlas s fakturou?

Někteří dodavatelé uvádějí, že pokud příjemce fakturu ve stanovené lhůtě nerozporuje, považuje se tím služba za objednanou nebo faktura za odsouhlasenou.

Takové tvrzení však samo o sobě nemá oporu v obecných pravidlech uzavírání smluv.

Podle § 1740 odst. 1 občanského zákoníku totiž mlčení nebo nečinnost samy o sobě nepředstavují přijetí nabídky.

Je však nutné rozlišovat situaci, kdy smlouva vůbec nevznikla, od případů, kdy mezi stranami již existuje platný smluvní vztah a konkrétní právní následky vyplývají z jeho obsahu nebo ze zákona.

Pouhé ignorování neoprávněně vystavené faktury proto není vždy nejvhodnějším postupem.

Z procesního a důkazního hlediska je zpravidla vhodnější požadavek výslovně rozporovat.

4. Co dělat, pokud obdržíte neoprávněnou fakturu?

Především doporučuji zachovat klid a neprovádět platbu pouze z obavy před dalšími upomínkami.

Nejprve je vhodné ověřit, zda mezi stranami existuje smluvní vztah, jaký je jeho obsah a zda bylo fakturované plnění skutečně poskytnuto.

Pokud máte za to, že faktura byla vystavena neoprávněně, doporučuji následující postup:

  1. Vyžádejte si právní důvod fakturace. Požadujte předložení smlouvy, objednávky, záznamu komunikace nebo jiných podkladů.
  2. Fakturu písemně rozporujte. Uveďte, proč požadovaný nárok neuznáváte.
  3. Neuznávejte dluh bez právního posouzení. Zejména nepodepisujte uznání dluhu ani splátkový kalendář, pokud je existence závazku sporná.
  4. Uchovejte veškerou komunikaci. E-maily, faktury, upomínky a další dokumenty mohou být důležité při případném soudním řízení.
  5. Nepodceňujte soudní písemnosti. Pokud věřitel zahájí soudní řízení, je nezbytné reagovat ve stanovených lhůtách.

5. Co když společnost vyhrožuje žalobou nebo exekucí?

Některé společnosti se snaží přimět příjemce sporných faktur k zaplacení opakovanými upomínkami, upozorněními na rostoucí dluh nebo hrozbou soudního vymáhání.

Je důležité rozlišovat mezi běžnou výzvou k úhradě a skutečným exekučním titulem.

Samotná faktura ani předžalobní výzva neopravňují věřitele k provedení exekuce.

K exekučnímu vymáhání je zpravidla zapotřebí vykonatelný exekuční titul, například pravomocný a vykonatelný rozsudek nebo platební rozkaz.

Pokud soud vydá platební rozkaz, může žalovaný podat odpor ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení.

Včasným podáním odporu se běžný platební rozkaz ruší a soud pokračuje v projednání věci.

Pokud však žalovaný odpor nepodá, může platební rozkaz nabýt právní moci a vykonatelnosti, přestože původní pohledávku považoval za neoprávněnou.

Proto je zásadní neignorovat doručené soudní písemnosti.

6. Co když jste neoprávněnou fakturu již zaplatili?

Ani zaplacení faktury nemusí za všech okolností znamenat, že se příjemce vzdal možnosti požadovat peníze zpět.

Pokud platba proběhla bez existujícího právního důvodu, může vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku.

Rozhodující však budou konkrétní okolnosti případu, zejména existence smluvního vztahu, důvod platby a případné další právní jednání mezi stranami.

U složitějších případů je proto vhodné nechat posoudit nejen samotnou fakturu, ale také veškerou předcházející komunikaci.

7. Liší se ochrana podnikatelů a spotřebitelů?

Ano. Právní postavení podnikatele a spotřebitele není totožné.

Spotřebitelům poskytuje občanský zákoník zvláštní ochranu mimo jiné v případech neobjednaného plnění. Podle § 1838 občanského zákoníku například spotřebitel za zákonem vymezených podmínek nemusí platit za neobjednané plnění ani podnikatele vyrozumívat.

V podnikatelských vztazích je situace odlišná.

Podnikatelé nemohou automaticky spoléhat na všechna ochranná ustanovení spotřebitelského práva. Významnou roli zde hraje obsah smluvní dokumentace, předchozí obchodní praxe i konkrétní okolnosti uzavření smlouvy.

O to důležitější je pečlivě prověřovat obchodní nabídky, podmínky objednávek a dokumenty, které jsou podnikatelům předkládány k podpisu.

Závěr: Ne každá faktura představuje skutečný dluh

Vystavení faktury ještě neznamená, že jejímu příjemci vznikla povinnost zaplatit požadovanou částku.

Rozhodující je existence právního důvodu plnění, nikoliv samotná forma vystaveného dokladu.

Podnikatelé i spotřebitelé by proto měli být obezřetní zejména v případech neobjednaných služeb, sporných telefonických objednávek, automatického prodlužování smluv a požadavků na úhradu za údajné zveřejnění údajů v obchodních katalozích.

Včasné právní posouzení může zabránit nejen neoprávněné platbě, ale také následnému soudnímu sporu.


Obdrželi jste fakturu za službu, kterou jste si neobjednali?

Advokátní kancelář Boháčková Švábová poskytuje právní pomoc podnikatelům i jednotlivcům při řešení sporných pohledávek, neoprávněné fakturace a smluvních sporů.

Pomůžeme vám posoudit oprávněnost požadované platby, připravit právní stanovisko či odmítnutí neoprávněného nároku a zajistit zastoupení v případném soudním řízení.

Advokátní kancelář Boháčková Švábová

www.svabova.com

Právní stav k říjnu 2026. Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství.