29. října 2026 | Obchodní právo a digitalizace
Umělá inteligence se postupně stává běžnou součástí podnikání. Firmy ji využívají při komunikaci se zákazníky, tvorbě marketingových materiálů, zpracování dokumentů, personálních činnostech i při každodenním rozhodování. S rostoucím využíváním těchto technologií však přibývají také právní otázky, které podnikatelé nemohou přehlížet.
Od 2. srpna 2026 se začala uplatňovat další významná ustanovení evropského nařízení o umělé inteligenci (AI Act), zejména pravidla transparentnosti podle jeho článku 50.
Pro podnikatele to znamená, že využívání umělé inteligence již nelze posuzovat pouze z hlediska technologické efektivity nebo ekonomických přínosů. Stále významnější roli hraje také právní odpovědnost a dodržování regulatorních povinností.
1. AI Act se netýká pouze technologických společností
Častým omylem je představa, že evropská regulace umělé inteligence dopadá především na vývojáře složitých algoritmů a velké technologické společnosti.
Ve skutečnosti mohou některé povinnosti vznikat také podnikatelům, kteří umělou inteligenci pouze využívají při své činnosti.
AI Act rozlišuje zejména poskytovatele AI systémů a jejich zavádějící subjekty, tedy osoby a organizace, které systémy používají v rámci své činnosti.
Rozsah právních povinností se přitom odvíjí od konkrétního postavení subjektu, charakteru používaného systému a účelu jeho využití.
Ani skutečnost, že podnikatel používá běžně dostupný nástroj třetí strany, proto automaticky neznamená, že se na něj žádné povinnosti nevztahují.
2. Komunikace se zákazníky prostřednictvím AI
Jednou z oblastí, které nová pravidla upravují, je komunikace mezi člověkem a umělou inteligencí.
Typickým příkladem jsou chatboti využívaní na internetových stránkách, automatizovaní zákazničtí asistenti nebo hlasové systémy.
Podle čl. 50 odst. 1 AI Actu mají poskytovatelé zajistit, aby osoby komunikující přímo s AI systémem byly informovány o tom, že komunikují s umělou inteligencí, pokud tato skutečnost není z okolností zřejmá.
Z podnikatelského hlediska je proto vhodné prověřit nejen technické nastavení těchto nástrojů, ale také způsob, jakým jsou zákazníkům prezentovány.
Transparentní komunikace totiž nepředstavuje pouze otázku regulatorních požadavků. Souvisí rovněž s ochranou spotřebitele a důvěrou zákazníků.
3. Marketing, generovaný obsah a deepfaky
Umělá inteligence dnes dokáže během několika okamžiků vytvořit reklamní fotografii, propagační video, hlasový záznam nebo rozsáhlý text.
Právě zde vzniká otázka, zda a za jakých okolností musí být takový obsah označen jako vytvořený nebo upravený prostřednictvím AI.
AI Act v této souvislosti stanoví rozdílné povinnosti pro poskytovatele systémů a jejich uživatele.
Poskytovatelé vybraných generativních systémů musí zajistit strojově čitelné označování jejich výstupů. Subjekty využívající AI zase musí za stanovených podmínek zveřejnit, že určitý obrazový, zvukový nebo audiovizuální obsah představující deepfake byl vytvořen či upraven umělou inteligencí.
Zvláštní pravidla se vztahují také na některé texty publikované za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu.
Neplatí však, že každý text, fotografie nebo reklamní materiál vytvořený pomocí AI musí být bez dalšího veřejně označen. Rozhodující je konkrétní způsob použití a naplnění zákonných podmínek.
Podnikatelé by proto měli rozlišovat mezi běžným využitím AI jako pomocného pracovního nástroje a situacemi, kdy může vzniknout zvláštní informační povinnost.
4. Umělá inteligence v pracovněprávních vztazích
Samostatnou pozornost si zaslouží využívání AI při řízení zaměstnanců a personálních procesech.
Zaměstnavatelé mohou využívat algoritmické nástroje například při třídění životopisů, hodnocení pracovního výkonu nebo organizaci pracovních činností.
Některé z těchto systémů mohou spadat mezi vysoce rizikové AI systémy, pro které AI Act stanoví zvláštní regulatorní režim.
V případě systémů rozpoznávání emocí a biometrické kategorizace navíc vznikají specifické informační povinnosti. Některé způsoby využití těchto technologií jsou přímo zakázány, včetně rozpoznávání emocí na pracovišti mimo stanovené výjimky.
Vedle AI Actu je současně nezbytné zohlednit pravidla ochrany osobních údajů, pracovněprávní předpisy a zákaz diskriminace.
Zavedení technologického nástroje proto nemusí být pouze organizačním rozhodnutím zaměstnavatele. Může vyžadovat také předchozí právní posouzení.
5. Jaká rizika hrozí při nedodržení pravidel?
Porušení povinností podle AI Actu může vést k významným sankcím.
Za porušení některých povinností, včetně požadavků transparentnosti podle čl. 50, mohou být ukládány pokuty až do výše 15 milionů eur nebo 3 % celkového celosvětového ročního obratu podniku za předchozí účetní období, podle toho, která částka je vyšší. Při ukládání sankcí se však zohledňují zákonná kritéria včetně proporcionality vůči menším podnikům.
Finanční sankce přitom nejsou jediným rizikem.
Nevhodně nastavené využívání AI může vyvolat také spory se zákazníky, zaměstnanci nebo obchodními partnery, případně zásahy do osobnostních práv či problémy v oblasti ochrany osobních údajů.
6. Co by měli podnikatelé udělat již nyní?
Prvním krokem nemusí být nákladná technologická změna. Podstatné je získat přehled o tom, kde a jak je umělá inteligence v organizaci skutečně využívána.
Za vhodné považuji zejména:
- Zmapovat používané AI nástroje a určit účel jejich využití.
- Posoudit postavení společnosti podle AI Actu a identifikovat konkrétní povinnosti.
- Prověřit informační povinnosti při komunikaci se zákazníky a zveřejňování AI obsahu.
- Upravit interní pravidla pro zaměstnance pracující s umělou inteligencí.
- Zkontrolovat smluvní vztahy s dodavateli AI řešení, včetně odpovědnosti za jejich provoz a využití.
- Zajistit odpovídající vzdělávání zaměstnanců a pravidelně vyhodnocovat právní rizika.
Takový postup může pomoci předcházet situacím, kdy organizace začne právní aspekty používaných technologií řešit až v okamžiku vzniku konkrétního problému.
7. Regulace umělé inteligence jako součást odpovědného podnikání
AI Act nepředstavuje zákaz využívání umělé inteligence. Jeho cílem je vytvořit právní rámec, který umožní rozvoj těchto technologií při zachování ochrany základních práv a dalších veřejných zájmů.
Z pohledu obchodního práva považuji za podstatné, aby podnikatelé nevnímali regulatorní požadavky pouze jako další administrativní zátěž.
Umělá inteligence postupně mění způsob uzavírání a plnění smluv, komunikaci s obchodními partnery i vnitřní fungování společností. Právní pravidla by proto měla být přirozenou součástí rozhodování o jejím využití.
Skutečnou výzvou nebude pouze znalost nové regulace, ale schopnost promítnout ji do konkrétních podnikových procesů a smluvních vztahů.
Včasné právní posouzení používaných AI systémů může podnikatelům pomoci nejen omezit regulatorní rizika, ale také nastavit jasná pravidla odpovědnosti a posílit důvěru zákazníků i obchodních partnerů.
Potřebujete posoudit právní aspekty využívání AI ve společnosti?
Advokátní kancelář Boháčková Švábová poskytuje právní služby v oblasti obchodního a trestního práva, včetně právních otázek spojených s digitalizací podnikání.
Právní stav ke dni 29. října 2026. Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje individuální právní posouzení konkrétního případu.
